Zpěvník - lidové písničky Báječná Lednice - region, turistika
Valtice - hlavní město vína Romantický Mikulov
 

Zpěvník
Moravské, české a slovenské lidové písničky
Písničky o víně
Texty

 
Označení

"*" jsou označeny známé písničky.
"**" jsou označeny velmi známé písničky.
"***" jsou označeny nejznámější písničky.
"+" jsou označeny další zajímavé písničky.
"?" jsou označeny písničky, kde není jisté, zda je text správný či úplný, nebo která verze či varianta písničky je "ta správná", "nejznámější" nebo "prioritní".

 
Texty písniček

 
Aj, Bože, rozbože, co robit mám, vinohrady uschly, vína nemám,
vyvalám sudy, doprosted búdy, a pudu do šenku, kde hrajú dudy,
vyvalám sudy, doprosted búdy, a pudu do šenku, kde hrajú dudy.
TATO PÍSNIČKA MÁ NÁZEV "Nářek vinaře".
Aj, vínečko ryzlinkový, tak ně z něho hlava bolí,
jakpak by ně nebolela, dyž ho piju od večera, jakpak by ně nebolela, dyž ho piju od večera.
Aj, vínečko ryzlinkový, k němu masíčko uzený,
to je Bože strava, nebolí ňa z něho hlava, to je Bože strava, nebolí ňa z něho hlava.
SAMOSTATNÁ PÍSNIČKA:
*** Až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až bude bílý den,
až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až všechno vypijem.
Nepůjdeme domů až ráno, až bude ustláno, nepůjdeme domů až ráno, až bude den.
Až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až bude bílý den,
až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až všechno vypijem.
MÍSTO "my domů nepůjdem" SE NĚKDY ZPÍVÁ "dřív domů nepůjdem".
SMĚS:
*** Až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až bude bílý den,
až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až všechno vypijem.
Nepůjdeme domů až ráno, až bude ustláno, nepůjdeme domů až ráno, až bude den.
Až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až bude bílý den,
až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až všechno vypijem.
Když si náš dědeček, babičku bral, babičku bral, babičku bral,
babička plakala, děda se smál, babička plakala, děda se smál.
Až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až bude bílý den,
až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až všechno vypijem.
Něco za cibuli, něco za křen, něco zaplatíme, něco zapřem, ty stará kovárno pod jabloní,
něco za cibuli, něco za křen, něco zaplatíme, něco zapřem, ty stará kovárno pod jabloní.
Až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až bude bílý den,
až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až všechno vypijem.
Má roztomilá Báruško, vem mě s sebou na lůžko,
má roztomilá Báruško, vem mě s sebou spát.
Jaká by to hanba byla, kdyby žena muže bila, jaká by to hanba byla, kdyby se jí dal,
žena muže bít nemůže, protože ho nepřemůže, žena muže bít nemůže, protože ho ráda má.
Má roztomilá Báruško, vem mě s sebou na lůžko,
má roztomilá Báruško, vem mě s sebou spát.
Nevemu, nevemu, Ty jsi prase, včera jsi chtěl, dneska zase,
nevemu, nevemu, Ty jsi prase, včera jsi chtěl, dneska zas.
Má roztomilá Báruško, vem mě s sebou na lůžko,
má roztomilá Báruško, vem mě s sebou spát.
Až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až bude bílý den,
až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až všechno vypijem.
Nepudeme spát, až ráno v šest, každej flamendr, má v těle čest,
každej flamendr, má v těle říz, někdo vůbec, jinej za tisíc.
Až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až bude bílý den,
až ráno, až ráno, až bude bílý den, my domů nepůjdem, až všechno vypijem.
MÍSTO "my domů nepůjdem" SE NĚKDY ZPÍVÁ "dřív domů nepůjdem".
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Co ste hasiči, co ste dělali".
*** ? Co sa to, šupoce, za tú stodolú, co sa to, šupoce, za tú stodolú,
šohajove koně, šohajove koně, šohajove koně, vody hledajú,
šohajove koně, šohajove koně, šohajove koně, vody hledajú.
Nemajú, nemajú, chtělo sa jim pit, nemajú, nemajú, chtělo sa jim pit,
mosela šenkérka, mosela šenkérka, mosela šenkérka, pro vínečko jít,
mosela šenkérka, mosela šenkérka, mosela šenkérka, pro vínečko jít.
Špatný si, synečku, špatný hospodář, špatný si, synečku, špatný hospodář,
že svojím koníčkom, že svojím koníčkom, že svojím koníčkom, vody nepodáš,
že svojím koníčkom, že svojím koníčkom, že svojím koníčkom, vody nepodáš.
Špatná si, dceréčko, špatná kuchařka, špatná si, dceréčko, špatná kuchařka,
když sa Ti na plotně, když sa Ti na plotně, když sa Ti na plotně, pálí zásmažka,
když sa Ti na plotně, když sa Ti na plotně, když sa Ti na plotně, pálí zásmažka.
MÍSTO "vody hledajú" SE NĚKDY ZPÍVÁ "vody nemajú".
SAMOSTATNÁ PÍSNIČKA:
*** Co ste hasiči, co ste dělali,
že ste nám ten pivo, pivo, pivovárek, shořet nechali,
že ste nám ten pivo, pivo, pivovárek, shořet nechali.
Shořet nechali, i tu hospodu,
my starý mazáci, starý ulejváci, máme pít vodu,
my starý mazáci, starý ulejváci, máme pít vodu.
Vodu nepijem, my pijeme rum,
vodu pijou žáby, pivo starý báby, my pijeme rum,
vodu pijou žáby, pivo starý báby, my pijeme rum.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Nemelem, nemelem, nemelem, nemelem, sebrala nám voda mlejn".
SMĚS:
*** Co ste hasiči, co ste dělali,
že ste nám ten pi, a pi, a pivovárek, shořet nechali,
že ste nám ten pi, a pi, a pivovárek, shořet nechali.
Shořet nechali, i tu hospodu,
my starý mazáci, starý ulejváci, máme pít vodu,
my starý mazáci, starý ulejváci, máme pít vodu.
Vodu nepijem, my pijeme rum,
vodu pijou žáby, pivo starý báby, my pijeme rum,
vodu pijou žáby, pivo starý báby, my pijeme rum.
Nemelem, nemelem, nemelem, nemelem, sebrala nám voda mlejn,
nemelem, nemelem, nemelem, nemelem, sebrala nám voda mlejn,
sebrala nám všechny kola, i tu pilu s vantrokama,
nemelem, nemelem, nemelem nemelem, sebrala nám voda mlejn.
Kde je sládek, tam je mládek, tam je taky pivo, pivovárek,
kde se pivo vaří, tam se dobře daří, kde se pivo pije, tam se dobře žije,
pojďme tam a pijme, pijme ho, pijme ho, až do rána bílého,
pojďme tam a pijme, pijme ho, pijme ho, až do rána bílého.
Napij se, bratříčku, napij, napij se z hluboka,
možná že se nesejdeme, od zítřka do roka,
Možná že jó, možná že né, možná že se sejdem, možná že rozejdem,
možná že jó, možná že né, možná že se sejdeme, ach jo.
Daj ně, Bože, synka, co na husle brinká, abych sa napila červeného vínka.
Daj ně, Bože, ten dar, co sa ně v noci zdál, malovaný šohaj pod našim oknem stál.
Daj ně, Bože, ten dar, darem darovaný, co by sa ně dostal šohaj malovaný.
Malovaný synek, bylo mu Martínek, a on ňa pripravil o zelený vínek.
* Dojdi dneskaj večer za mnú k nám, už Ťa dávno vyhlédám,
já Ti za klobúček pérko dám, dlúho už ho skovávám.
Až Ty dojdeš, můj milý k nám, uvidíš, jak ráda Ťa mám,
dám Ti za klobúček pérečko, vínečkem Ťa přivítám,
až Ty dojdeš, můj milý k nám, uvidíš, jak ráda Ťa mám,
dám Ti za klobúček pérečko, vínečkem Ťa přivítám.
Dojdi, dovedeš aj muziku, aby všeci věděli,
že si mňa od našich odvedeš, o hodovej neděli.
Dobře víš, jak ráda Ťa mám, své srdéčko, z lásky Ti dám,
dojdi k našemu aj s muzikú, já Ti svoju lásku dám,
dobře víš, jak ráda Ťa mám, své srdéčko, z lásky Ti dám,
dojdi k našemu aj s muzikú, já Ti svoju lásku dám.
Dyž sem jel k asendě, jel sem pod pérečkem, dyž sem jel k asendě, jel sem pod pérečkem,
dívala sa na mě, milá okénečkem, dívala sa na mě, milá okénečkem.
Nedívej se za mnú, očka Ti vypadnú, nedívej se za mnú, očka Ti vypadnú,
měla ses dívati, dokáď bylas pannú, měla ses dívati, dokáď bylas pannú.
Dokáď bylas pannú, panenkú poctivú, dokáď bylas pannú, panenkú poctivú,
dávali Ti chlapci, gořalenku sladkú, dávali Ti chlapci, gořalenku sladkú.
Gořalenku sladkú a červené víno, gořalenku sladkú a červené víno,
neměla ses vdávat, nebylo Ti pilno, neměla ses vdávat, nebylo Ti pilno.
+ Ej, veru nebudem na tej stráni bývat, ej, veru nebudem mladé vínko píjat,
mladé vínko píjat, s děvčatama líhat, ej, veru nebudem na tej stráni bývat,
mladé vínko píjat, s děvčatama líhat, ej, veru nebudem na tej stráni bývat.
Straňanské děvčice, pěkné líčka máte, enem nám povězte, čím sa umýváte.
My sa umýváme, enem jednú v roce, studenú voděnkú, dole na potoce,
my sa umýváme, enem jednú v roce, studenú voděnkú, dole na potoce.
NĚKDY SE ZPÍVÁ JEN PRVNÍ SLOKA.
* Ešče byly štyry týdně do hodú, už mně milá zakázala pít vodu,
napij sa Ty rači vínka z pohára, prenocuj tu švarný šohaj do rána,
napij sa Ty rači vínka z pohára, prenocuj tu švarný šohaj do rána.
Slúžili by naši chlapci na vojně, keby s nima zacházali obstojně,
a že majú kapitána od Prahy, a ten neví, co sú chlapci z Moravy,
a že majú kapitána od Prahy, a ten neví, co sú chlapci z Moravy.
NĚKDY SE ZPÍVÁ JEN PRVNÍ SLOKA.
** Eště vínko nevykyslo, chapci pijme ho, eště vínko nevykyslo, chapci pijme ho,
chlapci pijme ho, chlapci pijme ho, chlapci pijme ho, chlapci pijme ho,
až do rána, až do rána, až do rána bílého,
chlapci pijme ho, chlapci pijme ho, chlapci pijme ho, chlapci pijme ho,
až do rána, až do rána, až do rána bílého,
Eště dívča nevyrástlo, chlapci, berme ho, eště dívča nevyrástlo, chlapci, berme ho,
chlapci, berme ho, chlapci, berme ho, chlapci, berme ho, chlapci, berme ho,
budeme s ním tancovati, až do rána bílého,
chlapci, berme ho, chlapci, berme ho, chlapci, berme ho, chlapci, berme ho,
budeme s ním tancovati, až do rána bílého.
* ? Hněvala sa, moja máti, že já chodím, za děvčaty,
nehněvaj sa, moja stará máti, veď za Těbú, chodievali taky, voľakedy dávno,
nehněvaj sa, moja stará máti, veď za Těbú, chodievali taky, voľakedy dávno.
Starali sa, múj tatíček, co bude piť, múj koníček,
nestaraj sa, múj starý tatíčku, donese mu, vína ve džbánečku, moja frajeročka,
nestaraj sa, múj starý tatíčku, donese mu, vína ve džbánečku, moja frajeročka.
Hospůdko, hospůdko malá
VIZ "Tam na konci města, hospodu najdeš".
? Chodili chlapci k nám, že pekné očká mám,
ale už nechodia, chodia do Močidla, ale už nechodia, chodia do Močidla.
Nechoďtě, chlapci, tam, nic Vám tam nedajú,
ani to vínečko, sami ho nemajú, ani to vínečko, sami ho nemajú.
** Chodníček belavý mezi vinohrady, chodníček belavý mezi vinohrady,
slunéčko zapadá, rosenka už padá a já sama tady,
slunéčko zapadá, rosenka už padá a já sama tady.
Sama samotěnká, tady u voděnky, sama samotěnká, tady u voděnky,
veselú si zpívám, travěnku vyžínám, doma pro kravěnky,
veselú si zpívám, travěnku vyžínám, doma pro kravěnky.
Travěnku nažala, do uzla svázala, travěnku nažala, do uzla svázala,
chodníčkem belavým, mezi vinohrady, dom sa poberala,
chodníčkem belavým, mezi vinohrady, dom sa poberala.
* Chyťte sa šohaji, chyťte sa koštýřa, nemožu vám dneskaj, dělat tu šenkýřa,
šenkujte bílé, šenkujte rudé, enom sa nebojte, eště dost bude,
šenkujte bílé, šenkujte rudé, enom sa nebojte, eště dost bude.
Popijme šohaji, popijme vínečka, lebo mňa zklamala, moja frajárečka,
mě nalévajte, vínečko bílé, já dneskaj budu pít, na truc mej milej,
mě nalévajte, vínečko bílé, já dneskaj budu pít, na truc mej milej.
Pre takú frajárku, škoda Ťa sohajku, s kerú si začasté, chodíval do hájku,
na radost připij, žes ju nedostal, lebo už kdekdo jí, sukénky sčítal,
na radost připij, žes ju nedostal, lebo už kdekdo jí, sukénky sčítal.
VERZE 1 (MORAVSKÁ):
* Išla Marína, do Hodonína, za ňú šohajek, s bečičkú vína.
Huja, huja, hujajá, teče voda kalná, huja, huja, hujajá, teče voda z hor.
Počkaj Marína, napij sa vína, budeš červená, jako malina.
Huja, huja, hujajá, teče voda kalná, huja, huja, hujajá, teče voda z hor.
Nechcem ja vína, ani pálenia, mala bych som já, hlavy bolenia.
Huja, huja, hujajá, teče voda kalná, huja, huja, hujajá, teče voda z hor.
VERZE 2 (SLOVENSKÁ):
* Išla Marína, do cintorína, za ňú šuhájek, s dežičku vína.
Huja, huja, hujajá, tečie voda kalná, huja, huja, hujajá, tečie voda z hôr.
Počkaj Marína, napi sa vína, budeš červená, jako malina.
Huja, huja, hujajá, tečie voda kalná, huja, huja, hujajá, tečie voda z hôr.
Nechcem ja vína, ani pálenia, mala bych potom, hlavy bolenia.
Huja, huja, hujajá, tečie voda kalná, huja, huja, hujajá, tečie voda z hôr.
Čože ma, čože, do Tvojho vína, mala by dcéru, alebo syna.
Huja, huja, hujajá, tečie voda kalná, huja, huja, hujajá, tečie voda z hôr.
Ak bude chlapec, dám ho do školy, bude sa učiť, zlaté litery.
Huja, huja, hujajá, tečie voda kalná, huja, huja, hujajá, tečie voda z hôr.
Ak bude dievča, bude Katrenča, bude husárom, švárne frajerča.
Huja, huja, hujajá, tečie voda kalná, huja, huja, hujajá, tečie voda z hôr.
Ja čo koho do toho, že já Marku lúbím, ja čo koho do toho, že já Marku lúbím,
a já svojej Marience, pantoflíčky kúpím, a já svojej Marience, pantoflíčky kúpím,
a já svojej Marience, pantoflíčky kúpím, a já svojej Marience, pantoflíčky kúpím.
Pantoflíčky z hedvábu, a čižmičky z kozla, pantoflíčky z hedvábu, a čižmičky z kozla,
a keď pojdě pre vínko, aby sa neskľzla, a keď pojdě pre vínko, aby sa neskľzla,
a keď pojdě pre vínko, aby sa neskľzla, a keď pojdě pre vínko, aby sa neskľzla.
* Janku, Janku, zle gazduješ, celé noci, proverbuješ,
Janku, Janku, šelma gazda, šenkérova tretí brázda,
Janku, Janku, šelma gazda, šenkérova tretí brázda.
Nedaj, Bože, abych umrel, než zaplatím, co su dlužen,
šenkérovi za vínečko, mojej milej za pérečko,
šenkérovi za vínečko, mojej milej za pérečko.
Kde hraje muzika, tam se mi líbí, tam bych chtěl bydlet a spát,
ani to děvčátko, když mě políbí, nemám tak upřimně rád,
kolikrát láska mě oklamala, tolikrát kapela vyhrávala,
já mám to štěstí, že hraje pořád, i když ji nemám co dát.
Poslední korunu mám, tu vám dnes muziky dám,
já vím, že platím jen málo, víc ale v kapse nemám.
Až budu v sobotu brát, musíte jen pro mě hrát,
bez vás by za nic nestálo, pít a sedět tak sám.
Pro lásku ať se trápí, ten kdo se neumí smát,
poslední korunu mám, tu vám dnes muziky dám.
TATO PÍSNIČKA MÁ TÉŽ NÁZEV "Poslední korunu mám".
** Kdo vínko pije, to vínko bílé, ten je veselý,
kdo vínko chutná, frajárko smutná, ten Ťa potěší.
Nikdo nás nesmí bit, když začnem vínko pit, nikdo nám nemože, frajárky odlúdit,
nikdo nás nesmí bit, když začnem vínko pit, nikdo nám nemože, frajárky odlúdit.
Kdo vínko pije, to vínko rudé, teho ráda mám,
kdo těšit umí, srdénko smutné, ten ať chodí k nám.
Nechcu já teho znát, kdo nemá vinohrad, neumí srdénko, jak vínko milovat,
nechcu já teho znát, kdo nemá vinohrad, neumí srdénko, jak vínko milovat.
** Kdybych já byl selským synkem, napájal bych dívča vínkem,
kdybych já byl selským synkem, napájal bych dívča vínkem,
ale že su z chalúpečky, nemám ani kořalečky,
ale že su z chalúpečky, nemám ani kořalečky.
Pověz dívča, pověz pravdu, kde Ťa zajtra večer najdu,
pověz dívča, pověz pravdu, kde Ťa zajtra večer najdu,
na dvorečku, na senečku, přikryju Ťa halénečkú,
na dvorečku, na senečku, přikryju Ťa halénečkú.
Kdyby nebylo svítalo, bylo by mně dívča dalo,
kdyby nebylo svítalo, bylo by mně dívča dalo,
rozmarýnu zeleného, do šátečka červeného,
rozmarýnu zeleného, do šátečka červeného.
Keď na vojnu verbovali, moje potěšení vzali,
bubnovali trúbili, až Janoška zlúdili, bubnovali trúbili, až Janoška zlúdili.
Za stúl si ho posadili, holbu vína mu naléli,
na, Janošku, napij sa, se svú milú rozlúč sa, na, Janošku, napij sa, se svú milú rozlúč sa.
Jaké naše rozlúčení, keď sme spolem naučeni,
keď sme spolem sedali a vínečko píjali, keď sme spolem sedali a vínečko píjali.
Keď som ja bol mladý, šesdesiatdvaročný, bolo mi na žeňenie,
vzal som sebe ženu, němladú, něstarú, mal som s ňou ľen trápenie.
Očko mala ľen jedno, aj na tom mala beľmo,
nohy mala krivé, vlasy mala sivé, zuba ani jedného,
očko mala ľen jedno, aj na tom mala beľmo,
nohy mala krivé, vlasy mala sivé, zuba ani jedného.
Keď som bol v Šarišu, stretol som Maryšu, bars sa mi zapáčila,
a že šumná bola, vínko rada pila, bol som s ňou hneď z večera.
Očko mala ľen jedno, aj na tom mala beľmo,
nohy mala krivé, vlasy mala sivé, zuba ani jedného,
očko mala ľen jedno, aj na tom mala beľmo,
nohy mala krivé, vlasy mala sivé, zuba ani jedného.
Keď som išol, išol, z nohavíc mi vyšol, ručníček vyšívaný,
všetci sa mi smiali, že mám taký malý, ručníček vyšívaný.
Očko mala ľen jedno, aj na tom mala beľmo,
nohy mala krivé, vlasy mala sivé, zuba ani jedného,
očko mala ľen jedno, aj na tom mala beľmo,
nohy mala krivé, vlasy mala sivé, zuba ani jedného.
** Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině, Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině,
šenkuje tam má milá, má panenka rozmilá, šenkuje tam ve víně,
šenkuje tam má milá, má panenka rozmilá, šenkuje tam ve víně.
Přišel tam Pepíček, měl na stranu klobouček, přišel tam Pepíček, měl na stranu klobouček,
dal si nalejt džbán vína, a při tom si zazpíval, Kolínečku, Kolíne,
dal si nalejt džbán vína, a při tom si zazpíval, Kolínečku, Kolíne.
VERZE 1:
* Komáři se ženili, bzum, bzum, ženili, kapku vína neměli, bzum, bzum, neměli,
přiletěl k nim slavíček, slavíček, dal jim vína žejdlíček,
přiletěl k nim slavíček, slavíček, přines vína žejdlíček.
Komáři se opili, bzum, bzum, opili, a komára zabili, bzum, bzum, zabili,
komár leží v komoře, v komoře, muška pláče na dvoře,
komár leží v komoře, v komoře, muška pláče na dvoře,
Neplač muško, co ti je, bzum, bzum, co ti je, však ti komár ožije, bzum, bzum, ožije,
těžké jeho ožití, ožití, když je na smrt zabitý,
těžké jeho ožití, ožití, když je na smrt zabitý.
MÍSTO "dal jim vína žejdlíček" SE NĚKDY ZPÍVÁ "přines vína žejdlíček".
VE VERZI 1 SE LIŠÍ MELODIE SLOK A REFRÉNU.
VERZE 2:
* Komáři se ženili, bzum, bzum, ženili, kapku vína neměli, bzum, bzum, neměli.
Přiletěl k nim slavíček, bzum, bzum, slavíček, dal jim vína žejdlíček, bzum, bzum, žejdlíček.
Komáři se opili, bzum, bzum, opili, a komára zabili, bzum, bzum, zabili.
Komár leží v komoře, bzum, bzum, v komoře, muška pláče na dvoře, bzum, bzum, na dvoře.
Neplač muško, co ti je, bzum, bzum, co ti je, však ti komár ožije, bzum, bzum, ožije.
Těžké jeho ožití, bzum, bzum, ožití, když je na smrt zabitý, bzum, bzum, zabitý.
Sádlo z něho vybrali, bzum, bzum, vybrali, za pět zlatých prodali, bzum, bzum, prodali.
MÍSTO "dal jim vína žejdlíček" SE NĚKDY ZPÍVÁ "přines vína žejdlíček".
VE VERZI 2 SE REFRÉN MĚNÍ NA BĚŽNÝ VERŠ, NEOPAKUJE SE, STEJNÁ MELODIE.
ČASTO SE NEZPÍVÁ POSLEDNÍ SLOKA.
*** Lepší je vínečko než-li voda, lepší je vínečko než-li voda,
lepší je dcérečka než-li vdova, lepší je dcérečka než-li vdova.
Dcérečka miluje, nic neříká, dcérečka miluje, nic neříká,
a vdova vzpomíná nebožtíka, a vdova vzpomíná nebožtíka.
Lepší je žitečko nežli oves, lepší je žitečko nežli oves,
lepší je mládenec nežli vdovec, lepší je mládenec nežli vdovec.
Mládenec miluje aspoň trošku, mládenec miluje aspoň trošku,
a vdovec vzpomíná na nebožku, a vdovec vzpomíná na nebožku.
* Letochova hospůdečka malovaná, a v ní bývá moja milá starodávná,
šenkuje, nalévá, vínečko rozlévá, a na Tebe, můj šohajku, smutně sa dívá,
šenkuje, nalévá, vínečko rozlévá, a na Tebe, můj šohajku, smutně sa dívá.
Před naším je zahrádečka zeleňá sa, a v ní roste rozmarýnek netrhá sa,
já ho mám utrhnút, dybych měl zahynút, a na Tebe, moja milá, zapomenút,
já ho mám utrhnút, dybych měl zahynút, a na Tebe, moja milá, zapomenút.
Dyby sa to naši páni dozvěděli, že je vršek rozmarýnu utržený,
oni by poslali, pro štyri žandári, oni by mě, na tu vojnu, zavolali,
oni by poslali, pro štyri žandári, oni by mě, na tu vojnu, zavolali.
* Měšťanská hospůdka, na rynečku, ej, ta má šikovnú, šenkérečku,
se mnú častokrát, je tu kamarád, a proto do hospůdky na rynečku, chodívám rád,
se mnú častokrát, je tu kamarád, a proto do hospůdky na rynečku, chodívám rád.
Měšťanská hospůdka, u Moravy, potěší srdénko, když churaví,
se mnú častokrát, je tu kamarád, a proto do hospůdky na rynečku, chodívám rád,
se mnú častokrát, je tu kamarád, a proto do hospůdky na rynečku, chodívám rád.
* Moja milá, frajárečka, nechce mňa už, za muža,
moja milá, frajárečka, nechce mňa už, za muža.
Že rád vínko mám, rád ho popíjám, od muziky pozdě v noci, k frajárečce chodívám,
že rád vínko mám, rád ho popíjám, od muziky pozdě v noci, k frajárečce chodívam.
Proč jsi na mně, frajárečko, proč si na mně, tolik zlá,
proč jsi na mně, frajárečko, proč si na mně, tolik zlá.
Že rád vínko mám, rád ho popíjám, to já jenom při vínečku, o Tobě si zazpívám,
že rád vínko mám, rád ho popíjám, to já jenom při vínečku, o Tobě si zazpívám.
Ty mňa přece, frajárečko, Ty mňa přece, ráda máš,
Ty mňa přece, frajárečko, Ty mňa přece, ráda máš.
Že rád vínko mám, rád ho popíjám, proto Tebe, frajárečko, kamarádům nenechám,
že rád vínko mám, rád ho popíjám, proto Tebe, frajárečko, kamarádům nenechám.
Až Ty budeš, vínko píjat, zpívat budeš, jako já,
až Ty budeš, vínko píjat, zpívat budeš, jako já.
Že rád vínko mám, rád ho popíjám, u muziky v prvním kole, za pérko Ti ružu dám,
že rád vínko mám, rád ho popíjám, u muziky v prvním kole, za pérko Ti ružu dám.
*** Morava krásná zem, v které jsem byl zrozen, a v ní byl vychován, od matky pěstován,
ta mně k srdci svému, pnula mateřskému, jí buď můj život věnován.
Ta naše Morava, je jistě krásná zem, osázená vinohradem,
ta naše Morava, je jistě krásná zem, osázená vinohradem.
Kde řeka Morava, chladným tokem spěje, tam kde lid líbezné, krásné písně pěje,
tam děvy krásné jsou, něžné jak květiny, tam domov můj je jediný.
Ta naše Morava, je jistě krásná zem, osázená vinohradem,
ta naše Morava, je jistě krásná zem, osázená vinohradem.
Když slunko zapadá, za vršky Pálavy, vzpomínám na mládí, jak prchlo do dáli,
jen jedno přání mám, vždyť Moravu rád mám, v té krásné zemi chtěl bych spát.
Ta naše Morava, je jistě krásná zem, osázená vinohradem,
ta naše Morava, je jistě krásná zem, osázená vinohradem.
MÍSTO "naše Morava" SE NĚKDY ZPÍVÁ "jižní Morava".
MÍSTO "vinohradem" SE NĚKDY ZPÍVÁ "vinným keřem".
TATO PÍSNIČKA BYLA KANDIDÁTEM NA MORAVSKOU HYMNU.
** Na pavlovskej dolině, túži šohaj po víně,
túži šohaj po vínečku, volá na svú frajárečku, frajárečko nalej mně,
túži šohaj po vínečku, volá na svú frajárečku, frajárečko nalej mně.
Frajárečka rozmilá, vínečka mu nalévá,
do džbánečka kamenného, vínečka ryzlinkového, aby sa mu lúbila,
do džbánečka kamenného, vínečka ryzlinkového, aby sa mu lúbila. ** Na pavlovskej dolině, túží šohaj po víně,
túží šohaj po vínečku, volá na svou galánečku, galánečko nalej mně,
túží šohaj po vínečku, volá na svou galánečku, galánečko nalej mně.
Galánečka rozmilá, vínečka mu nalévá,
do džbánečka skleněného, vínečka ryzlinkového, aby sa mu lúbila,
do džbánečka skleněného, vínečka ryzlinkového, aby sa mu lúbila.
*** Napij se, bratříčku, napij, napij se z hluboka,
možná že se nesejdeme, od zítřka do roka,
Možná že jó, možná že né, možná že se sejdem, možná že rozejdem,
možná že jó, možná že né, možná že se sejdeme, ach jo.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Byla noc krásná májová, vítr se do ní tiše nes".
VERZE 1:
*** Nepij, Jano, nepij vodu, voda je Ti jen na škodu,
napij sa Ty radši vína, to je dobrá medicína,
napij sa Ty radši vína, to je dobrá medicína.
Pijme, chlapci, pijme víno, však voděnka teče mimo,
jak sa vínka napijeme, voděnkú sa umyjeme,
jak sa vínka napijeme, voděnkú sa umyjeme.
Slobodný byt není dobré, oženit sa není dobré,
lebo žena ťažké jarmo, mosíš ju živiť zadarmo,
lebo žena ťažké jarmo, mosíš ju živiť zadarmo.
MÍSTO "napij sa Ty radši vína" SE NĚKDY ZPÍVÁ "ale sa Ty napij vína".
ČASTO SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ SLOKY.
VERZE 2 - TŘETÍ SLOKA:
Prečo sa Ty za mnú vláčíš, keď ma ani neopáčíš,
ani večer ani ráno, aký si Ty sprostý Jano,
ani večer ani ráno, aký si Ty sprostý Jano.
VERZE 3:
*** Nepi, šohaj, nepi vodu, voda je Ti len na škodu,
napi Ty sa radši vína, to je lepší medecína,
napi Ty sa radši vína, to je lepší medecína.
Keď nepiješ hlava bolí, napiješ sa hlava horí,
ťažko sa Ti bude žíti, keď nebude za čo píti,
ťažko sa Ti bude žíti, keď nebude za čo píti.
Naša Mara plete čepce, čo vyrobí to prechlebce,
a já len tak z Boha žijem, čo vyrobím to prepijem,
a já len tak z Boha žijem, čo vyrobím to prepijem.
MÍSTO "napi Ty sa radši vína" SE NĚKDY ZPÍVÁ "ale sa Ty napij vína".
Pálavské vršky, už sa bělajú, Pálavské vršky, už sa bělajú,
už mně koníčka, grošovaného, už mně sedlajú,
už mně koníčka, grošovaného, už mně sedlajú.
Nalej frajárko, nalej vínečka, nalej frajárko, nalej vínečka,
ať mňa netrefí, ať sa mně vyhne, divá kulička,
ať mňa netrefí, ať sa mně vyhne, divá kulička.
Divá kulička, zlatá šavlička, divá kulička, zlatá šavlička,
kdo by pucoval, kdo by krmíval, mého koníčka,
kdo by pucoval, kdo by krmíval, mého koníčka.
Přešlo roků pár, kůň sa vrátil sám, přešlo roků pár, kůň sa vrátil sám,
a jeho milý, koníček sivý, smutně zařehtal,
a jeho milý, koníček sivý, smutně zařehtal.
Pijme vínečko, dobré, dobré je, a kdo že nám ho, naleje, naleje,
naleje nám ho, svatý Jan, svatý Jan, požehná nám ho, Kristus Pán, Kristus Pán,
naleje nám ho, svatý Jan, svatý Jan, požehná nám ho, Kristus Pán, Kristus Pán,
My sme vínečko, píjali, píjali, Pannu Mariu, vzývali, vzývali,
Pannu Mariu, Žarošskú, Žarošskú, našu patronku, slováckú, slováckú,
Pannu Mariu, Žarošskú, Žarošskú, našu patronku, slováckú, slováckú.
VIZ TÉŽ "Vínečko, jak višňa, má milá, šidíš mňa".
** Piju já, piju já, už sem prepil fšecko,
eště mám prepíjať, z koňa sedélečko, eště mám prepíjať, z koňa sedélečko.
Piju já, piju já, už sem prepil fšecko,
aj Těbja prepijem, moja galánečko, aj Těbja prepijem, moja galánečko.
** ? Pil sem včera, pijem dneska, zajtra budem, sveta tady, moja milá, neprebudem,
pijem, žijem, jak ten pták, a keď nemám, nechám stát, šenkérovi na dluh dukát prislubujem,
pijem, žijem, jak ten pták, a keď nemám, nechám stát, šenkérovi na dluh dukát prislubujem.
*** Pilo by sa pilo, keby bolo za čo, pilo by sa pilo, keby bolo za čo,
slivovica, borovica, eště lepší terkelica, slivovica, borovica, eště lepší terkelica.
* Píjali, píjali, dva chlapci z Moravy, jeden prepil koňa a druhý ohlaví.
Píjali, píjali, dva chlapci z Moravy, pod jednu lipenkú, peníze hledali.
Pod dubňanskú horú, vínko už dozrává, nebyli jsme spolem, frajarenko od jara.
Nebyli jsme spolem, co nás vojna vzala, pověz mě má milá, s kýms pod horú stála.
Já tam pod tú horú, můj milý nechodím, ani si šohajky, z večera nevodím.
Nemysli si milý, já Ťa pěkně prosím, že slůvko slíbené, v srdéčku nenosím.
* Pod kopcem Hostýnem, hospoda malovaná, pod kopcem Hostýnem, hospoda malovaná,
a v ní šenkérečka dobré vínko dává, a v ní šenkérečka dobré vínko dává.
Dojeli k ní páni, hej, pod okénkem stáli, dojeli k ní páni, hej, pod okénkem stáli,
švarnú šenkérečku o vínečko ptali, švarnú šenkérečku o vínečko ptali.
Nalej nám šenkérka, hej, vína červeného, nalej nám šenkérka, hej, vína červeného,
my budeme zpívat do rána bílého, my budeme zpívat do rána bílého,
Šenkérka no nesla, hej, cérečka ho lela, šenkérka no nesla, hej, cérečka ho lela,
pověz nám šenkérko, je-li to Tvá dcera, pověz nám šenkérko, je-li to Tvá dcera.
Pod Kravíma horama, veselo tam bývá,
kohúti pestro zpívajú, už se rozednívá, kohúti pestro zpívajú, už se rozednívá,
Běž šohajku už je čas, zanech kamarády,
koníčky bujné okšíruj, za zubaté brány, koníčky bujné okšíruj, za zubaté brány.
Firháňka se pohnula, milá vzadu stála,
obejdi hore humnama, by Ťa nepoznala, obejdi hore humnama, by Ťa nepoznala.
Když skřivánek zazpívá, v bořeckým políčku,
tiskne ju k sobě v náručí, prosí o hubičku, tiskne ju k sobě v náručí, prosí o hubičku.
*** Po kalíšku, po kalíšku,
po kalíšku dáme, pak si zazpíváme, po kalíšku, po kalíšku,
po kalíšku dáme, pak si zazpíváme, po kalíšku, po kalíšku.
Hoja hoj, hoja hoj, alkohol je síly zdroj, hoja hoj, hoja hoj, abstinenci boj,
hoja hoj, hoja hoj, alkohol je síly zdroj, hoja hoj, hoja hoj, abstinenci boj.
Po decáčku, po decáčku,
po decáčku dáme, pak si zazpíváme, po decáčku, po decáčku,
po decáčku dáme, pak si zazpíváme, po decáčku, po decáčku.
Hoja hoj, hoja hoj, alkohol je síly zdroj, hoja hoj, hoja hoj, abstinenci boj,
hoja hoj, hoja hoj, alkohol je síly zdroj, hoja hoj, hoja hoj, abstinenci boj.
Po půllitru, po půllitru,
po půllitru dáme, pak si zazpíváme, po půllitru, po půllitru,
po půllitru dáme, pak si zazpíváme, po půllitru, po půllitru.
Hoja hoj, hoja hoj, alkohol je síly zdroj, hoja hoj, hoja hoj, abstinenci boj,
hoja hoj, hoja hoj, alkohol je síly zdroj, hoja hoj, hoja hoj, abstinenci boj.
Po kanystru, po kanystru
po kanystru dáme, pak si zazpíváme, po kanystru, po kanystru,
po kanystru dáme, pak si zazpíváme, po kanystru, po kanystru.
Hoja hoj, hoja hoj, alkohol je síly zdroj, hoja hoj, hoja hoj, abstinenci boj,
hoja hoj, hoja hoj, alkohol je síly zdroj, hoja hoj, hoja hoj, abstinenci boj.
* Poslední korunu mám, tu vám dnes muziky dám,
já vím, že platím jen málo, víc ale v kapse nemám.
Až budu v sobotu brát, musíte jen pro mě hrát,
bez vás by za nic nestálo, pít a sedět tak sám.
Pro lásku ať se trápí, ten kdo se neumí smát,
poslední korunu mám, tu vám dnes muziky dám.
VIZ TÉŽ "Kde hraje muzika, tam se mi líbí, tam bych chtěl bydlet a spát".
VERZE 1:
Prídi Ty, šohajku, zrána k nám, uvidíš, co já dělávám,
já ráno stávam, krávy napájam, koníčky z maštale vyváďam, vyváďam.
já ráno stávam, krávy napájam, koníčky z maštale vyváďam, vyváďam.
A keď si tu práci vykonám, potom si veselo zaspievam,
a pri tom speve, ako pri práci, zavše len na Těba myslievám,
a pri tom speve, ako pri práci, zavše len na Těba myslievám.
Došel šohajek na zvědy, ona si leží v posteli,
noha kamkerá, riť celá holá, ona si leží v posteli, v posteli,
sečka v opálce, voda v puténce, koníčky rechcú v maštalce, v maštalce.
Ja dyž je pěkný mlynárek, natéká voda na járek,
vezme si mlečku, mele s ňú sečku, a zavdá vínka pohárek, pohárek,
vezme si mlečku, mele s ňú sečku, a zavdá vínka pohárek, pohárek.
ČASTO SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ NEBO TŘI SLOKY.
V PRVNÍ SLOCE SE JAKO REFRÉN NĚKDY ZPÍVÁ
"já ráno stávam, kravičkám dávám, koníčky krmím, napájám, napájám,".

VERZE 2:
Prídi Ty šuhajko ráno k nám, uvidíš, čo ja robievam,
ja ráno vstávam, kravy napájam, ovečky na pole vyháňam,
ja ráno vstávam, kravy napájam, ovečky na pole vyháňam.
A keď si tú prácu vykonám, potom si veselo zaspievam,
a pri tom speve, ako pri práci, zavše len na Teba myslievam,
a pri tom speve, ako pri práci, zavše len na Teba myslievam.
Prišiel k nej raz milý na zvedy, a našiel milú v posteli,
kravy ryčali, svine kvičali, ovečky v košiari bľačali,
kravy ryčali, svine kvičali, ovečky v košiari bľačali.
ČASTO SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ SLOKY.
* ? Prší, prší, len sa leje, a já chodím bez naděje,
chleba mi nik neukrojí, ani vínka nenaleje.
Mal som milú, už ma nechce, nech ju za to Pán Boh ztrezce,
né však veľa, len tak málo, aby sa jej nič nestalo.
Vietor fúká, lístie padá, do srdca sa smútok vkráda,
na svetě ma nič netěší, bo milá už ma němá rada.
Hoci tisíc iných poznám, predsa však len tu tak rad mám,
aby ma Pán Boh ptrestal, že som milú bít neprestal.
Za rok za dva vrátiš sam mi, potom budem spolu sami,
na lavičke pod oblôčkom, v zahrádečce pod hvezdami.
Nezpýtam sa kde si bola, nepoviem zlého slova,
Ty jsi moja verná láska, Ty jsi moja sedmikráska.
** Sbohem, galánečko, já už musím jíti,
sbohem, galánečko, já už musím jíti,
kyselé vínečko, kyselé vínečko, podalas mně k pití,
kyselé vínečko, kyselé vínečko, podalas mně k pití.
Sbohem, galánečko, rozlučme sa v Pánu,
sbohem, galánečko, rozlučme sa v Pánu,
kyselé vínečko, kyselé vínečko, podalas mně v džbánu,
kyselé vínečko, kyselé vínečko, podalas mně v džbánu.
Ač bylo kyselé, přecaj sem sa opil,
ač bylo kyselé, přecaj sem sa opil,
eště včil sa stydím, eště včil sa stydím, co sem všecko tropil,
eště včil sa stydím, eště včil sa stydím, co sem všecko tropil.
Ale sa něhněvám, žes mňa ošidila,
ale sa něhněvám, žes mňa ošidila,
to ta moja žízeň, to ta moja žízeň, ta to zavinila,
to ta moja žízeň, to ta moja žízeň, ta to zavinila.
VERZE 1:
** ? Skleničko ty skleněná, skleněná, ej, dobré vínko z tebja,
pozdrav pánbu sklenára, sklenára, ej, kerý robil tebja.
Skleničko ty skleněná, skleněná, ej, sklenko Kufárova,
kdo sa tebja přidrží, přidrží, ej, krajcár nezachová.
Skleničko ty skleněná, skleněná, ej, dobré vínko z tebja,
dokáď v tebě krapečka, krapečka, ej, nepůjdem od tebja.
Dyž sa z tebja napijem, napijem, ej, hned sme všeci mladší,
skleničko ty skleněná, skleněná, ej, tebja mám nejradši.
VERZE 2:
? Skleničko ty skleněná, skleněná, dobré vínko z tebja,
pozdrav pánbu sklenára, sklenára, kerý zrobil tebja,
pozdrav pánbu sklenára, sklenára, kerý zrobil tebja.
Keď ste bratra zabili, zabili, zabijte nás oba,
ponese nás voděnka, studená, kolem Jarošova,
ponese nás voděnka, studená, kolem Jarošova.
Ponese nás ponese, ponese, bude s náma házat,
jarošovské děvčata, děvčata, budú pro nás plakať,
jarošovské děvčata, děvčata, budú pro nás plakať.
* Slovácká děvčica, jak růža voňavá, dyž ona tancuje, srdéčko roztává.
Naleje vína džbán, chtěl bych být při ní sám, pěkně sa zasměnje, večer přijď milý k nám,
naleje vína džbán, chtěl bych být při ní sám, pěkně sa zasměnje, večer přijď milý k nám.
Divčica z Valašska, jak z pasek jahoda, hlava sa zatočí, z horenky dyž volá.
Už je to istá věc, byt mosí moja přec, pro ňu bych přeskočil vysoky jalovec,
už je to istá věc, byt mosí moja přec, pro ňu bych přeskočil vysoky jalovec.
Děvčice z Moravy, jak lůka rozkvetlá, věneček zelený, každá si upletla.
Upletla rozdala, aby sa vydala, aby Ťa šohajku, aby Ťa dostala,
upletla rozdala, aby sa vydala, aby Ťa šohajku, aby Ťa dostala.
* Stojí Kača, pri šenkyši, vínko nalévá, oči černé, uplakané, šátkem utírá.
A co plačeš, co naríkáš, však Ty budeš má, až kukačka na Vánoce třikrát zakuká.
Není som já, můj šohajku, taková hlúpá, však kukačka na Vánoce nikdá nekuká.
Pán Bůh dobrý, Pán Bůh mocný, šecko može dat, aj, kukačka na Vánoce može zakukat.
Kukaj, kukaj, kukulenko, na ty Vánoce, a já už su opuščená, šohaj mňa nechce.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Slunéčko zašlo, muzikanti hrajú".
* Svatoborské vinohrady, pod vysokú horenkú,
svatoborské vinohrady, pod vysokú horenkú,
pobili sa dva šohajci, o jednu frajárenku,
pobili sa dva šohajci, o jednu frajárenku.
A když sa o ňu pobili, ruky sobě podali,
a když sa o ňu pobili, ruky sobě podali,
za falešnú frajárenkú, nikdy víc nechodili,
za falešnú frajárenkú, nikdy víc nechodili.
Neplač, neplač frajárenko, pozdě je Ti banovat,
neplač, neplač frajárenko, pozdě je Ti banovat,
neměla si dvom šohajkum, věrnú lásku slibovat,
neměla si dvom šohajkum, věrnú lásku slibovat.
* Široká dolina, úrodná rovina, zahrady, pole, vinohrady.
z Hradišťa kúsek dál, hrad Buchlov, lesú král, z dávných dob na skále, stojí tady,
z Hradišťa kúsek dál, hrad Buchlov, lesú král, z dávných dob na skále, stojí tady.
Chtěl by sa, starý hrad, s Barborkú, podívat, z buchlovských lesů, do doliny.
kde všeci zpívajú, sklénečky zdvíhajú, kde každý omládne, hned je jiný,
kde všeci zpívajú, sklénečky zdvíhajú, kde každý omládne, hned je jiný.
Kdo jednú, jedenkrát, dojde sem, je tu rád, a keď ho srdéčko, pobolívá,
zahrada Moravy, slunkem ho pozdraví, s pěsničkú každý rád, pookřívá,
zahrada Moravy, slunkem ho pozdraví, s pěsničkú každý rád, pookřívá.
TATO PÍSNIČKA MÁ NÁZEV "Zahrada Moravy".
Šly děvčata na červené jahody, nechtěly dat šohajkovi pit vody,
léž mu daly dobré vínko z pohára, prenocuj tu švarný šohaj do rána,
léž mu daly dobré vínko z pohára, prenocuj tu švarný šohaj do rána.
Kde si zmokel, švarný šohaj, tam sa suš, mé srdénko zarmúcené, netrap už,
lebo moje pěkné líčka červené, sú od Tebja falešníku ztrápené,
lebo moje pěkné líčka červené, sú od Tebja falešníku ztrápené.
NĚKDY SE ZPÍVÁ JEN PRVNÍ SLOKA.
VIZ TÉŽ "Hromy bijú a déšť prší leje sa".
* Tam kde se vinohrad zelená, tam nad řekou Moravou.
tam kde se sluníčku usmívá, tam nad krásnou Pálavou,
tam slavíček krásně zpívá, vysoko nad lesem,
tam dobře každému bývá, tam je naše krásná zem.
Moravo, Moravěnko, Moravěnko milá, jsi jak ta frajárka, co sa nastrojila,
Moravo, Moravěnko, ty jsi jak ten vinohrad, na tebe, Moravěnko, vzpomíná každý tak rád,
na tebe, Moravěnko, vzpomíná každý tak rád.
Tam rád si vínečka vypiješ, tam nad řekou Moravou,
a když jsi ve světě vzpomínáš, na zemi milovanou,
tam slavíček krásně zpívá, vysoko nad lesem,
tam dobře každému bývá, tam je naše krásná zem.
Moravo, Moravěnko, Moravěno milá, jsi jak ta frajárka, co sa nastrojila,
Moravo, Moravěnko, ty jsi jak ten vinohrad, na Tebe, Moravěnko, vzpomíná každý tak rád,
na Tebe, Moravěnko, vzpomíná každý tak rád.
** Tam na konci města, hospodu najdeš, máš-li velkou žízeň, pak si tam zajdeš,
je to na zastávce, blízko osady,
dáš si nalejt hektolitr piva, i když seš bez nálady, carara,
dáš si nalejt hektolitr piva, i když seš bez nálady.
Hospůdko, hospůdko malá, hospůdko začouzená,
ty jsi mi mé mládí vzala, bylas mi přisouzená,
půlnoc když ponocný píská, poslední pivo si dám,
potom si hospůdko nikdy nezastýskám, i když jsem na světě sám, cárara,
potom si hospůdko nikdy nezastýskám, i když jsem na světě sám.
Když máš velkou žízeň, když Tě mrzí svět, do hospody zajdeš, nevrátíš se zpět,
do hospody zajdeš, pivo nalejt dáš,
ke stolu si s kamarády sedneš, Píseň práce zazpíváš, carara,
ke stolu si s kamarády sedneš, Píseň práce zazpíváš.
Hospůdko, hospůdko malá, hospůdko začouzená,
ty jsi mi mé mládí vzala, bylas mi přisouzená,
půlnoc když ponocný píská, poslední pivo si dám,
potom si hospůdko nikdy nezastýskám, i když jsem na světě sám, cárara,
potom si hospůdko nikdy nezastýskám, i když jsem na světě sám.
TATO PÍSNIČKA MÁ TÉŽ NÁZVY "Hospůdka" NEBO "Hospůdko, hospůdko malá".
* Ta naša kapela je veselá, ta naša kapela je veselá,
když se sejde v šenku při vínečku, zahraje vám zvesela,
když se sejde v šenku při vínečku, zahraje vám zvesela.
Děvčata sa na nás usmívajú, děvčata sa na nás usmívajú,
muzikanti hrajte a zpívajte, vínko nám podávajú,
muzikanti hrajte a zpívajte, vínko nám podávajú.
Když dojde ta chvíle rozlúčení, když dojde ta chvíle rozlúčení,
volajú nás, vrať sa, Moravanko, ty naše potěšení,
volajú nás, vrať sa, Moravanko, ty naše potěšení.
Ti pavlovští úřadové, tvrdého srdéčka, oni sobě dali nalit, starého víněčka,
jak sa podnapili, tak sa uradili, kterého by šohajíčka, na vojnu chytili,
bohatého škoda, može robit doma, a chudobný šohajiček, musí jet do pola.
Už múj milý v maštalence, vrané koně češe, ohlídá sa z boka na bok, co mu milá nese,
nese mu závdanek, řeťaz, puta, zámek, kady by měl mašírovat, přes brněnský zámek,
nese mu závdanek, řeťaz, puta, zámek, kady by měl mašírovat, přes brněnský zámek.
A já se Tě za takovej, závdavek neprosím, já takovej závdaneček, za kloboučkem nosím,
nosím já ho, nosím, ani ho neztratím, a na Teba, moja milá, zapomenout musím,
nosím já ho, nosím, ani ho neztratím, a na Teba, moja milá, zapomenout musím.
Ty falešná frajárko, Ty falešná frajárko,
cos mně včera večer, cos mně včera večer, cos mně dala za pérko,
cos mně včera večer, cos mně včera večer, cos mně dala za pérko.
Nech si také pérečko, nech si také pérečko,
když máš nade všecko, když máš nade všecko, když máš rači vínečko,
když máš nade všecko, když máš nade všecko, když máš rači vínečko.
Nebudeme vodu pít, nebudeme vodu pít,
ale dobré vínko, milá Katerinko, budeme si dobře žít,
ale dobré vínko, milá Katerinko, budeme si dobře žít.
MÍSTO "Nech si také pérečko, nech si také pérečko" SE OBČAS ZPÍVÁ
"Měj si také pérečko, měj si také pérečko" NEBO
"Vem si také pérečko, vem si také pérečko".
MÍSTO "budeme si dobře žít" SE OBČAS ZPÍVÁ "budeme sa dobře mít".
Včera u studánky, když jsem vodu brala,
šohajova mamka, na mňa zavolala, ej, na mňa zavolala.
Naber mně dcérečko, vody do čepáčka,
nebude to darmo, já Ti dám synáčka, ej, já Ti dám synáčka.
Já sem jí nabrala, místo vody vína,
ona slibovala, nedala mně syna, ej, nedala mně syna.
MÍSTO "Včera u studánky" SE NĚKDY ZPÍVÁ "Včera před večerem".
** V dobrém sme se sešli, v dobrém sa rozejdem,
v dobrém sme se sešli, v dobrém sa rozejdem,
dřív než se rozejdem, ještě si vypijem, s Pánem Bohem půjdem,
dřív než se rozejdem, ještě si vypijem, s Pánem Bohem půjdem.
** Veselá je dědina, kde sa milá zrodila,
eště je veselejší, kde je můj najmilejší,
eště je veselejší, kde je můj najmilejší.
Veselá je veselá, jak hodová neděla,
dědina šohajkova, kytica polajková,
dědina šohajkova, kytica polajková.
Za dědinú černý les, žežulenko napověz,
kdy bude také moja, dědina šohajkova,
kdy bude také moja, dědina šohajkova.
Esli Ty mě ráda máš, prodej pole vše co máš,
prodej pole, vinohrady, vysvoboď ňa milá z vojny,
prodej pole, vinohrady, vysvoboď ňa milá z vojny.
Vinohrady neprodám, dobré vínko ráda mám,
dobré vínko ráda piju, slivovičku nevyliju,
dobré vínko ráda piju, slivovičku nevyliju.
Veselá je dědina, kde je pivo desina,
eště je veselejší, kde je rum najlacnější,
eště je veselejší, kde je rum najlacnější.
ČASTO SE ZPÍVAJÍ JEN PRVNÍ DVĚ NEBO TŘI SLOKY.
Veselú frajárku mám, při ní su nejradši sám,
veselú frajárku mám, při ní su nejradši sám,
tá když sa zasměje, větérek odvěje, starosti, bolesti, žal,
tá když sa zasměje, větérek odvěje, starosti, bolesti, žal.
Dojdi můj šohajku k nám, za oknem rozmarýn mám,
dojdi můj šohajku k nám, za oknem rozmarýn mám,
v komůrce postýlku, dojdi bár na chvilku, dojdi můj šohajku k nám,
v komůrce postýlku, dojdi bár na chvilku, dojdi můj šohajku k nám.
Veselú náladu mám, na stole vínečka džbán,
veselú náladu mám, na stole vínečka džbán,
frajárka nalévá, postýlku ustýlá, k druhej až nechodívám,
frajárka nalévá, postýlku ustýlá, k druhej až nechodívám.
? V hornom konci bývám, v dolnom frajára mám, naprostred dediny, pro vodu chodívám,
traj laj co to, traj laj to to.
Nechodím pro vodu, abych sa napila, chodím já pro vodu, abych s milým byla,
traj laj co to, traj laj to to.
Včera u studánky, když jsem vodu brala, šohajova mamka, na mňa zavolala,
traj laj co to, traj laj to to.
Naber mi dcérečko, vody do čerpáčka, nebude to darmo, já Ti dám synečka,
traj laj co to, traj laj to to.
Ja jsem jí nabrala, místo vody vína, ona sľubovala, nedala mně syna,
traj laj co to, traj laj to to.
NĚKDY SE ZPÍVÁ DALŠÍ SLOKA:
Zbierajte noviny, po štyri neděle, nech ty staré baby, nech ich čert zebere,
traj laj co to, traj laj to to.
* ? Viděl sem já malérečky malovat, nechtěli mi po džbánečku darovat,
počkej synku, až se vínko urodí, pro vodu se s malovaným nechodí,
počkej synku, až se vínko urodí, pro vodu se s malovaným nechodí.
Dobře tu bývalo, dobře tu bude, roste tu vínečko bílé a rudé,
žije tu písnička, dávná i nová, od Starého Města až do Kyjova.
Malérečky zvědavý sem velice, pro koho ty malované kraslice,
počkej synku, na červené pondělí, malérečky všecky chlapce podělí,
počkej synku, na červené pondělí, malérečky všecky chlapce podělí.
Dobře tu bývalo, dobře tu bude, roste tu vínečko bílé a rudé,
žije tu písnička, dávná i nová, od Starého Města až do Kyjova,
o koníčku ryzovraném, o šablence brúšenej,
o kvítečku darovaném, o rosence studenej.
Malérečky na moravské dědině, vzpomenu vás při písničce při víně,
jako kmínu, jako soli do chleba, tak je lidem svěží krásy potřeba,
jako kmínu, jako soli do chleba, tak je lidem svěží krásy potřeba.
Dobře tu bývalo, dobře tu bude, roste tu vínečko bílé a rudé,
žije tu písnička dávná i nová, od Starého Města až do Kyjova.
* Vinohrady moje, jak sa zelenáte, vinohrady moje, jak sa zelenáte,
však to dobré vínko, v sobě schováváte, však to dobré vínko, v sobě schováváte.
Vínečko červené, aj to vínko bílé, vínečko červené, aj to vínko bílé,
po prvním pohárku, šohaj veselý je, po prvním pohárku, šohaj veselý je.
Šohaj veselý je, frajárenka smutná, šohaj veselý je, frajárenka smutná,
že šohaj vínečko, už tri noci chutná, že šohaj vínečko, už tri noci chutná.
*** Vinohrady, vinohrady, dobré vínko dáváte,
vinohrady, vinohrady, dobré vínko dáváte,
a keď sa ho šohaj napije, dobrú vúlu z něho dostane,
vinohrady, vinohrady, dobré vínko dáváte.
Vínko bílé, vínko bílé, aj to naše červené,
vínko bílé, vínko bílé, aj to naše červené,
a kdo sa ho jednú napije, zazpívá si pěkně vesele,
vínko bílé, vínko bílé, aj to naše červené.
NĚKDY NÁSLEDUJE "Dalmácia, Dalmácia, to je Bože kraj".
* Vím kde se stýká, tam u Mělníka, tok řeky Labe s Vltavou,
stráně vonící, révou zrající, zpívají polku jásavou.
Mám jedno přání, ať spěchá zrání, vždyť víno radost rozdává,
a sklenku vína, nám připomíná, ta polka jásavá.
Vínečka nedajú, a kážu nám spievať,
suché hrdlá máme, treba ich polievať, suché hrdlá máme, treba ich polievať.
*** Vínečko bílé, si od mej milej,
budu ťa pít, co budu žít, vínečko bílé, budu ťa pít, co budu žít, vínečko bílé.
Vínečko rudé, si od tej druhej,
budu ťa pít, co budu žít, vínečko rudé, budu ťa pít, co budu žít, vínečko rudé.
Vínečka obě, frajárky moje,
budu vás pít, co budu žít, vínečka obě, budu vás pít, co budu žít, vínečka obě.
OBVYKLE NÁSLEDUJE "Víno, víno, vínko červené".
* ? Vínečko červené, to je, Bože, farba,
kdo toho píjává, nebolí ho hlava, kdo toho píjává, nebolí ho hlava.
Vínečko, vínečko, to je, Bože, lázeň,
kdo vínečko pije, není veru blázen, kdo vínečko pije, není veru blázen.
Lazárku, Lazárku, máš dobrú kořalku,
kdo sa jej napije, prenocuje v jarku, kdo sa jej napije, prenocuje v jarku.
SAMOSTATNÁ PÍSNIČKA:
* ? Vínečko, jak višňa, má milá, šidíš mňa,
neošidíš Ty mňa, ošidím já Tebja, neošidíš Ty mňa, ošidím já Tebja.
Ošidí mňa kdosi, lebo já kohosi,
lebo sa mňa kdosi, do vúle nabrósí, lebo sa mňa kdosi, do vúle nabrósí.
VIZ TÉŽ "Vínečko, né voda, pijme ho, sloboda".
NĚKDY NÁSLEDUJE "Pijme vínečko, dobré, dobré je".
SMĚS (2 PÍSNIČKY):
Vínečko, jak višňa, má milá, šidíš mňa,
neošidíš Ty mňa, ošidím já Tebja, neošidíš Ty mňa, ošidím já Tebja.
Ošidí mňa kdosi, lebo já kohosi,
lebo sa mňa kdosi, do vúle nabrósí, lebo sa mňa kdosi, do vúle nabrósí.
Pijme vínečko, dobré, dobré je, a kdo že nám ho, naleje, naleje,
naleje nám ho, svatý Jan, svatý Jan, požehná nám ho, Kristus Pán, Kristus Pán,
naleje nám ho, svatý Jan, svatý Jan, požehná nám ho, Kristus Pán, Kristus Pán,
My sme vínečko, píjali, píjali, Pannu Mariu, vzývali, vzývali,
Pannu Mariu, Žarošskú, Žarošskú, našu patronku, slováckú, slováckú,
Pannu Mariu, Žarošskú, Žarošskú, našu patronku, slováckú, slováckú.
VIZ TÉŽ "Vínečko, né voda, pijme ho, sloboda".
** Vínečko, né voda, pijme ho, sloboda,
třeba je kyselé, ale je veselé, třeba je kyselé, ale je veselé.
Pijme ho, pijme ho, do rána bílého,
až ho vypijeme, dáme si druhého, až ho vypijeme, dáme si druhého.
Vínečko, jak višňa, má milá, šidíš mňa,
neošidíš Ty mňa, ošidím já Tebja, neošidíš Ty mňa, ošidím já Tebja.
Všeci sa starajú, nad mojú slobodú,
jen já sa nestarám, chvála Pánu Bohu, jen já sa nestarám, chvála Pánu Bohu.
VIZ TÉŽ "Vínečko, jak višňa, má milá, šidíš mňa".
Vínečko v mázku, mám pro ťa lásku,
tak sa do mňa táhneš, jako na provázku, tak sa do mňa táhneš, jako na provázku.
Kdo vínko pije, muzice platí,
vezmú ho do nebe, andělé svatí, vezmú ho do nebe, andělé svatí.
Já sem vínko pil, muzice platil,
já sem šel do něba, Peter ma vrátil, já sem šel do něba, Peter ma vrátil.
*** Víno, víno, vínko červené, víno, víno, vínko červené,
kdo Ťa bude, vínko, píjat, keď já buděm mašírovat,
víno, víno, vínko červené.
Lúčka, lúčka, lúčka zelená, lúčka, lúčka, lúčka zelená,
kdo ťa bude, lúčka, kosit, keď já buděm šablu nosit,
lúčka, lúčka, lúčka zelená.
Hora, hora, hora vysoká, hora, hora, hora vysoká,
kto ťa bude, hora, rúbat, keď já buděm mašírovat,
hora, hora, hora vysoká.
ČASTO SE ZPÍVÁ JEN PRVNÍ SLOKA NEBO DVĚ SLOKY.
OBVYKLE NÁSLEDUJE: "Eště si já, eště si já, pohár vínka, zaplatím".
Vršatínské vršky holé, nebudeš Ty dívča moje,
nebudeš mě rozkazovat, z hospody mňa vyhazovat.
Nebijme sa u Pandora, pobijme sa u Šándora,
jak sa vínka napijeme, do Hrubej Vrbky pújdeme.
VIZ TÉŽ "Holíčanské vršky holé, nebudeš Ty dívča moje".
V širém poli léščina, pod ňú sedí dievčina,
malá nevysoká, pekná černojoká, malá nevysoká, pekná černojoká.
Čo tu sedíš dievčina, či Ťa mamka vybila,
nebo Ti vyľála, že si se mnú spala, nebo Ti vyľála, že si se mnú spala.
Mamička mňa nebila, ani mně nevyľála,
lež já želím teho, vínka zeleného, lež já želím teho, vínka zeleného.
** ? V tej pavlovskej dolině, túží šohaj po víně,
túží šohaj po vínečku, volá na svou galánečku, galánečko nalej mně,
túží šohaj po vínečku, volá na svou galánečku, galánečko nalej mně.
Galánečka nalévá, pretože ho ráda má,
do džbánečku slinkového, pohár vína ryzlinského, aby sa mu lúbila,
do džbánečku slinkového, pohár vína ryzlinského, aby sa mu lúbila.
VIZ TÉŽ "Na pavlovskej dolině, túží šohaj po víně".
* Vzkázala mně, moja milá, že mně nechce znát, že já enom s kamarády chodím popíjat,
celý týden, že sa těšila, k muzice si věrtoch vyšila, ale místo tancování doma seděla,
celý týden, že sa těšila, k muzice si věrtoch vyšila, ale místo tancování doma seděla.
Když Ty budeš, moja milá, pořád trucovat, pak Ti budu u muziky s jinú tancovat,
u muziky s jinú tancovat, s kamarády vínko popíjat, potom toho, moja milá, budeš litovat,
u muziky s jinú tancovat, s kamarády vínko popíjat, potom toho, moja milá, budeš litovat.
Za Lanžhotem v poli, hospůdečka stojí,
a v něj sa sjížďajú, hej, ty vojanští páni, a v něj sa sjížďajú, hej, ty vojanští páni.
Keď sa dosjížďali, za stůl posedali,
šenkérku volali, hej, šenkérku volali, šenkérku volali, hej, šenkérku volali.
Šenkérečko milá, nalej že nám vína,
já vám nenaleju, hej, vzali ste ně syna, já vám nenaleju, hej, vzali ste ně syna.
* Žalo dívča, žalo trávu, nedaleko vinohradu.
Hej, háj, to bola ona, to bola ona, a to bola děvečka uprimná.
Jak nažalo, povázalo, na šohajka zavolalo.
Hej, háj, to bola ona, to bola ona, a to bola děvečka uprimná.
Šohaj, šohaj, z druhej strany, poď ně zdvíhnuť nošu trávy.
Hej, háj, to bola ona, to bola ona, a to bola děvečka uprimná.
Nech Ti zdvíhá, otěc, máti, nechtěli Ťa za mňa dáti.
Hej, háj, to bola ona, to bola ona, a to bola děvečka uprimná.
Žitečko už dozrává aj ta pšenička, z okénka na mě mává pěkná dcérečka,
na veselském rynečku, v malovaném domečku,
já to vím, koho ráda má, v okénečku čekává,
na veselském rynečku, v malovaném domečku,
já to vím, koho ráda má, v okénečku čekává.
Usmálo se hned zrána zlaté slunéčko, podajte mně do džbána bílé vínečko,
koníčky své osedlám, vínečka vám chlapci dám,
budem hrát, pro tu dcérečku, na veselském rynečku,
koníčky své osedlám, vínečka vám chlapci dám,
budem hrát, pro tu dcérečku, na veselském rynečku.

 
Písničky o víně - seznam

Zpěvník "Moravské, české a slovenské lidové písničky" - texty

Písničky o lásce - texty

Písničky o koních - texty

Písničky o vojně - texty

Piesničky na rozlúčku - texty

Koledy - texty - texty koled, CD "Vánoční koledy z Moravy", další známé koledy.

© Petr Hejl